Co v Paříži s malými dětmi, když ne Disneyland? Říkala jsem si, jestli to pro ně nebude nuda. No a nebyla. Bylo to nabité, zábavné a pestřejší, než jsme čekali. Nečekejte od toho klasický „dětský program“ ve stylu jednoho hřiště za druhým. Spíš je to o tom poskládat si Paříž tak, aby děti bavila stejně jako vás dospělé.
Pokud bych měla vybrat jednu věc, která byla za celý pobyt největším zážitkem, bylo by to právě kluziště v Grand Palais. Oficiální materiály ho uvádějí jako největší indoor kluziště na světě.
Grand Palais je sama o sobě jedna z nejkrásnějších pařížských budov, která je proslulá monumentální skleněnou střechou, velkou jako několik fotbalových hřišť. Konají se tam výstavy i významné společenské akce. A tento prostor se v zimě promění právě v kluziště, které má až 3 000 m². Součástí je i oddělená zóna pro děti a jsou tam i opěrné plastové "hrazdičky", aby se dítě udrželo na nohou, což bylo skvělé, protože člověk nemusí být kvůli dětem mezi dospělými bruslaři tolik ve střehu.
My jsme to udělali tak, že jsme přišli už za denního světla a zůstali až do západu slunce. To bych doporučila i vám, protože přes den člověk vnímá obrovský prostor pod skleněnou kupolí a architekturu, ale jakmile se začne stmívat a celé se to barevně rozsvítí, atmosféra se úplně promění. Díky světlům a diskokoulím působí celý prostor pohádkově.
Měli jsme navíc štěstí i na mladou bruslařku, která předváděla opravdu nádherné otočky. Jinak na ledě člověk potká spíše elegantně upravené Pařížany, kteří si sem nejdou zasportovat, ale užít si večer stylově.
Prakticky se hodí vědět, že brusle si zde můžete půjčit, helmu je ale potřeba mít vlastní. Na místě jsou i stánky s nápoji a občerstvením, takže se tam dá bez problémů strávit delší čas. Za nás určitě jedno z nejhezčích zimních míst v Paříži.
V Paříži existuje unikátní „street artová hra“, která spočívá v hledání malých mozaikových obrázků inspirovaných retro videohrou Space Invaders a některé jsou i další známé postavičky nejen ze zmíněné hry. Pro děti ideální, aby je procházky po městě bavily. Tyto nenápadné, barevné mozaiky jsou totiž rozmístěné po celém městě. Na zdech domů, v dírách chodníku, mostech i dopravních značkách a jejich autorem je anonymní umělec. Každé dílo má své „skóre“ a nadšenci je vyhledávají podobně jako Pokémony. My jsme je hledali spontánně nebo to jde i pomocí aplikací a map, které zaznamenávají jejich polohu. Celý koncept spojuje umění, hru a objevování města a nutí vás dívat se kolem sebe a vnímat detaily, které by vám jinak třeba unikly.
Naše děti úplně bez problémů zvládly i Petit Palais. Není to typ muzea, které by je zahltilo, a právě v tom je jeho výhoda. Člověk má radost, že do programu zařadil i kulturu, ale bez toho, aby to pro děti bylo příliš dlouhé. Co je tam bavilo, bylo pozorovat studenty, kteří si tam do bloků malovali vystavené sochy.
Na vrcholu schodů pod Sacré-Cœur Basilica se otevírá jeden z nejpůsobivějších výhledů na Paříž. Město se odtud rozprostírá téměř v celé své šíři.
Jen pár kroků odsud se pak ocitnete na Place du Tertre, malém náměstíčku, které si dodnes zachovalo svůj umělecký charakter. Malíři zde vystavují svá díla nebo přímo před vámi kreslí portréty či karikatury. Kolem jsou rozeseté Brasseries a kavárny. Je to živé, lehce turistické, ale zároveň má to místo stále svůj osobitý šarm, který připomíná dobu, kdy tu tvořili umělci jako Picasso nebo Modigliani.
Kousek níže pod schody pak stojí tradiční pařížský kolotoč, který je krásně nostalgický. Samozřejmě jsme ho nemohli vynechat a svezli jsme se i my dospělí. Zatímco děti byly nadšené z jízdy, my jsme si užili hlavně tu celou atmosféru.
Průvodkyni, se kterou rádi spolupracujeme, jsme měli tentokrát na jeden den a škoda, že jsme ji nestihli využít více. Pochvalují si ji i naši klienti. Naše rodinná prohlídka nebyla postavená stylem „teď se jde na památku a děti to musí vydržet“, ale mnohem chytřeji. Poznávání se přirozeně střídalo s něčím, co děti baví a co den odlehčí. V programu byl například gourmet zážitek v Saint-Germain-des-Prés nebo řemeslná zmrzlina u Notre-Dame. Saint-Germain-des-Prés patří k nejhezčím částem levého břehu a je spojené s kavárnami a galeriemi.
Z naší zkušenosti tam bývá fronta a více lidí, ale postupuje to svižně, takže není potřeba z toho mít zbytečný stres. K Notre-Dame se hodí jedna důležitá praktická poznámka. Nemá žádné fast track vstupy, speciální frontu ani speciální vstupenky, jak tvrdí některé společnosti.
Nám se osvědčilo děti na návštěvu naladit už předem. Nejprve jsme se doma dívali na Disney pohádkovou verzi Zvoníka od Matky Boží. Není to podle mě film pro úplně nejcitlivější či ještě mladší děti, ale ty naše ho zvládly bez problému a bavilo je to. Navíc si z toho odnesly, že se nemá hodnotit člověk podle vzhledu. No a o to víc je potom těšilo, že se podívaly na místo, které už znaly z příběhu, a že opravdu stály přímo před TÍM Notre-Dame.
Nutno podotknout, že průvodkyně nám vyprávěla i všechny fascinující příběhy spojené s vyhořením této budovy a že je úžasně opravená a čistá, takže vypadá skutečně jako nová.
Uvnitř bylo hodně lidí, takže jsem měla mladší dceru chvíli v náručí, aby dobře viděla. Byl tam krásný pohyblivý betlém, který děti opravdu zaujal. Naproti Notre-Dame byl navíc i hezký menší vánoční trh, kde byly mimo jiné dekorace a sochy ledních medvědů a tučňáků a dalších zimních motivů.
Kostel, který bych v Paříži určitě doporučila nevynechat, je Sainte-Chapelle. Je to gotická kaple proslulá svými vitrážemi, které patří k nejkrásnějším v Evropě. Interiér je vysoký, lehký a neuvěřitelně barevný. Ve chvíli, kdy do něj vstoupíte, velmi rychle pochopíte, proč je tak výjimečný. Na stropě jsou drobné hvězdičky a zajímavostí je, že je bylo možné kdysi symbolicky zakoupit na podporu oprav.
Pokud ale hledáte klidnější a autentičtější atmosféru levého břehu, doporučila bych doplnit návštěvu o Saint-Germain-des-Prés.
Jedná se o nejstarší dochovaný kostel v Paříži, jehož základy sahají až do 6. století, kdy byl součástí významného benediktinského opatství. Nabízí unikátní kombinaci románského jádra a gotických prvků, což krásně ukazuje vývoj pařížské architektury. Interiéry zdobí výrazné nástěnné malby z 19. století, které spolu s intimním světlem vytvářejí velmi osobní atmosféru a výrazný kontrast k monumentálním chrámům typu Notre-Dame.
Zajímavostí je, že před kostelem navíc najdete bronzovou bustu, věnovanou na počest básníka Guillaume Apollinaira. Autor do ní tajně promítl rysy své múzy a milenky, což jí dodává velmi osobitý charakter.
Večer nabízí Paříž ještě jednu výjimečnou perspektivu, a to je plavba po Seině. Z paluby lodi se postupně odkrývají nasvícené památky a krásné mosty s obličeji a vrcholem je okamžik, kdy se rozzáří Eiffel Tower, která každou hodinu po setmění několik minut třpytivě bliká, z čehož byla nejvíc nadšená naše dcera a povídá nám o tom do dnes.
Bydleli jsme v Le Bristol Paris, který patří mezi nejznámější pařížské luxury hotely. Jsem u tohoto hotelu velmi opatrná, než jej nabídnu rodině s dětmi pro jeho formální prostředí, co ale mohu říct s jistotou, je to, že se tam k dětem chovali opravdu hezky a jejich přítomnost nikomu nijak nevadila.
Hned při příjezdu vzali děti podívat se na hotelovou kočku, takže jsme si my mohli v klidu vyřešit check-in. To je přesně ten typ detailu, který rodiče ocení.
Počítat je potřeba s tím, že snídaně není formou bufetu, ale à la carte. Pro někoho to může být zásadní informace. Nám to nevadilo, jen je dobré to vědět dopředu. Velkým bonusem je také hotelový bazén v nejvyšším patře, který je krásný sám o sobě. Nejvíc mě na něm bavila malba na stropě, díky níž má člověk pocit, skoro jako by byl na skutečné palubě lodi.
Le Bristol nabízí i propojené pokoje, kde jsme byli i my. Součástí hotelu je i Spa by La Prairie.
Co je dobré vědět je, že Paříž není celá vánočně nazdobená, jako tomu bývá ve Vídni nebo ve známých německých městech. Výzdoba je spíše soustředěná do vybraných částí, ale na mnoha místech opravdu krásná, a to včetně výloh. Nás nejvíc oslovily živé vánoční výlohy v Galeries Lafayette Haussmann. To byl pro děti zážitek. Výlohy se pohybují, odehrávají se v nich různé vánoční výjevy, objevují se dětské postavičky a celé je to vymyšlené tak, aby to děti bavilo. Navíc jsou tam praktické dřevěné rampy, na které si děti mohou stoupnout, aby dobře viděly. Výloh je navíc v celé ulici více, takže nejde jen o krátkou zastávku, ale o místo, kde děti vydrží. A interiér s obřím zdobeným stromem v Galeries Lafayette a Printemps Haussmann patří k největším vánočním zážitkům ve městě.
Další nazdobená vánoční místa:
Pokud bych měla říct, co se do Paříže s dětmi dá zařadit navíc a my jsme to nestihli, pak určitě:
Zajímavostí je, že značka Louis Vuitton zde připravuje svůj vůbec první hotel na prestižní adrese na Champs-Élysées. Budova z roku 1896, která v minulosti sloužila jako hotel i sídlo banky HSBC, aktuálně prochází rekonstrukcí a je zahalená do gigantické fasády připomínající ikonický Louis Vuitton kufr. Pařížani na ni mají rozporuplné názory. Tento výrazný design není jen efektním vizuálním prvkem, ale i chytrým marketingovým tahem, který proměňuje staveniště v jednu z nejfotogeničtějších atrakcí v Paříži a za mě je lepší dívat se na velký kufr než na lešení.
Z téhle cesty jsem si odvezla hlavně to, že Paříž s dětmi může fungovat velmi dobře i bez Disneylandu. Jen je potřeba nesnažit se do programu vměstnat úplně všechno a místo toho vybírat chytře.
Za mě je ideální kombinací krásný hotel, několik opravdu silných zážitků, něco dobrého během dne, trocha kultury a dostatek prostoru na to, aby si město užily děti i dospělí.
Svou cestu jsem popsala pro inspiraci, připravíme vám ale itinerář na míru přesně podle vašich představ a podle vašich dětí.