Dolomity jsou mé oblíbené místo. Baví mě lézt po horách, jezdit na kole i klouzat po svazích na lyžích. A rozhlížet se kolem dokola na dramatické vrcholy, zapadané sněhem nebo porostlé tou nejzelenější trávou. Je to vzácný čas, který je aktivní i hluboce uklidňující zároveň. A nese v sobě sílu této lokality. Věřím, že podobné dojmy se mnou sdílíte. A nebo doufám, že budete, až zamíříte stejným směrem. Ráda bych vám ukázala hotely, které jsem tentokrát navštívila a osobně se přesvědčila, že jsou skvělou volbou. Zároveň vám přiblížím i konkrétní lokality a přidám nápady, co můžete v Dolomitech podniknout.
Moje první zastávka byla v hotelu Falkensteiner Kronplatz, který bych vybrala jako nejvhodnější pro rodiny. Což ale neznamená, že je hotel plný dětí, spíš jsou zóny pro dospělé a malé cestovatele tak prakticky uspořádané, že všichni dohromady fungují ve svém rytmu. Třeba jeden bazén je pro všechny a ten druhý na střeše s vířivkou vyhrazen jako adults only. V této části jsou také sauny, spa a fitness. Děti se zabaví v opravdu nádherném a velkém kids clubu nebo na horolezecké stěně, rodiče s miminky a batolaty budou mít pobyt pohodlný a páry si užijí super, gastronomii, klidném relaxační sekce a wellness. Líbí se mi, že hotel dokázal vše nenásilně skloubit. Jídlo je řešeno formou polopenze a byla jsem víc než spokojená. Bufetové snídaně jsou top, našla jsem vše, na co jsem měla chuť. Večeře stejně tak, startujete salátovým barem a následuje servírované à la carte menu. Hotel mě celkově moc mile překvapil svojí úrovní, profesionálním i přátelským servisem a krásně sladěným moderním alpským interiérem. Tvoří ho celkem 4 budovy, které jsou laděny do barevnosti dle ročních období. Náš pokoj byl kombinací světlého dřeva a pozitivní žluté barvy, terasa s výhledem na štíty má i venkovní ležení, obdivovala jsem velkou šatnu, příjemný obývací kout a vybavení na cvičení (dokonce žebřiny, medicinbal a jogamatku). V lobby mě uchvátil velký červený strom a prosklený strop. Hotel leží přímo pod skiresortem Kronplatz, u lanovky Kronplatz 2000, kam dojdete z hotelu za 5 minut pěšky, nebo vás převeze shuttle. Stavba byla dokončena v roce 2020, ale reálně byl hotel dva roky netknutý a své první hosty přivítal až po období covidu, vše je tedy nové a zachovalé. Odvezla jsem si celkový dojem, že tady je vše tak akorát, přívětivé a pohodové.
Další etapa mé cesty pokračovala do komorního hotelu Aman Rosa Alpina v oblasti Alta Badia, konkrétně do vesnice San Cassiano, kam se dostanete jen, pokud tu máte zajištěné ubytování. Loni hotel italská rodina prodala prestižní světové značce, nicméně ve vedení stále působí a i většina původních zaměstnanců zůstává. Celková rekonstrukce vnesla do interiérů typický Aman rukopis, který je rozpoznatelný podle tmavého dřeva, mramoru, vzdušných interiéru, minimalismu, ticha a vlivu asijských filosofií. Naopak zvenku zůstává architektura horská se světlým dřevem a kamenem. Bavilo mě všímat si dotažených detailů. Personál je tu extrémně uctivý a služby nemají chybu. Pokud chcete vyšperkovaný servis, tady ho můžete očekávat. Snídaně probíhá formou bufetu a večeři à la carte si dáte ve dou skvělých restauracích, japonské a tradiční italské na opravdu vysoké úrovni. Můžete zamířit také do vinného sklepa, cigar lounge nebo si dát drink na baru. Užijete si i spa, saunu, ze které vidíte hory, a vnitřní bazén. Tato relaxační zóna je naopak kontrastně světlá a více v tradičním alpském duchu. Po celém hotelu jsou rozesety teenage zóny, kde najdete třeba pingpong a různé hry. Já jsem byla ubytovaná v junior suit a nejvíc jsem ocenila krb, zatemňovací závěsy a překrásnou koupelnu se sprchovým koutem i vanou. Šampaňské a dortík jako uvítání mě také potěšily. K lanovce vedoucí na hřebeny vás odveze hotelový shuttle a v mžiku jste na svazích a lyžařském okruhu, který snad nemá hranice. Hotel hodnotím jako místo, kde jsem byla v absolutním zenu, se skoro až tajemným pocitem z výjimečného designu a servisu. Doporučuji tu strávit pobyt spíše dospělým, nebo rodinám se staršími dětmi, které ocení klid a sofistikovaný celek. I když i menší cestovatelé jsou tu též vítáni.
Závěr dovolené jsem strávila v hotelu Gardena Grödnerhof ve vesničce Ortisei, která je hlavním živým centrem oblasti Val Gardena. Ubytujete se tu přímo u lanovky, která vede na náhorní plošinu Alpe di Siusi (Sieser Alm). V jedné budově se nachází pokoje a suity, ve druhé pak přes 3 patra velké spa, které bylo jedno z nejlepších, co jsem kdy zažila. A že já jsem na spa už snad odborník. Atmosféra je tu trochu uvolněnější než v Amanu, ale naopak komornější než v hotelu Falkensteiner. Nedávno proběhla rekonstrukce, i když interiéry zůstaly pořád ve stejném alpském duchu, jen je vše nové a perfektně čisté. Nečekejte tu designové výstřelky a trendy, ale spíše konzervativní alpský styl, který si hotel záměrně drží. Můj pokoj byl pohodlný a útulný, už jen z jeho vzhledu bych poznala, že jsem v Dolomitech.
Hotel má stále charakter osobně vedeného ubytování, ne velkého řetězce, a od roku 1923 ho vlastní a spravuje jedna rodina prostřednictvím nastupujících generací. Tahle pohostinnost a závazek je tu opravdu cítit. Tak nějak máte dojem, že personálu tu opravdu na všem záleží a mají ke své práci hezký osobní vztah. Snídaně i večeře probíhají formou à la carte, ale extra si můžete objednat i ranní bufet, pokud si rádi vybíráte i očima. Z tohoto místa máte centrum po ruce, budete uprostřed dění a můžete klidně vyrazit ven na procházku na pěší zónu s butiky, kavárnami a restauracemi. Oba předchozí hotely jsou naopak trochu víc odlehlé a zasazené do přírody. A perlička na závěr. Při check-outu jsem dostala zpátky své auto, které bylo dokonale umyté, doplněné o vodu a občerstvení, komplet připravené vyrazit na cestu domů.
Dolomity jsou fajn skoro po celý rok. Pauza je obvykle jen na podzim během října/listopadu a na jaře na přelomu dubna a května. V zimě jsou lokality skvělé na lyže a všechny možné další aktivity na sněhu. Je tu také velká šance hezkého počasí a když v horách chytnete azuro, je to zážitek úplně o level jinde. V teplejších měsících bez sněhu pak cestujte prakticky kdykoliv, kromě zmíněné mezisezóny, kdy bývá omezená kapacita hotelů a zavřená většina lanovek a služeb.
Všechna zmíněná střediska jsou součástí regionu a skipassu Dolomity Superski (1200 km sjezdovek). Z vlastní zkušenosti mi servis na sjezdovkách, příprava svahů a terénu i kvalita případného technického sněhu přijde v Itálii nejlepší.
Kam v zimě na lyžích, tam v létě na kole nebo pěšky. Můžete si pořídit praktický SummerPass. A pokud nechcete z domova vozit kolo, zajistí vám ho hotel. Elektro kolo také není problém.
Na Secedu prostě musíte. V létě mi výšlap a výhledy vyrazily dech. Vyveze vás případně i lanovka (až nahoru, nebo do mezistanice). A v zimě vede dolů sjezdovka Fermeda, která míří směr Santa Cristina a na okruh Sella Ronda, je fantastická.
My jsme se stavili v muzeu horolezce Reinholda Messnera, zajímavá je jak expozice, tak samotná stavba. Jezdili jsme traily na horských kolech, nahoru lanovkou a dolů trochu adrenalinu, udělali hike v kopcích, došli k tyrkysovému jezeru a strávili hodně času ve spa s výhledy. Budu ráda, když vám můj výlet bude inspirací. A s potěšením vám doporučím vše přímo na míru a naplánuji aktivní dovolenou v italských Dolomitech.