¡Hola, Mallorca!

 

Palma de Mallorca je hlavním městem a pulzujícím srdcem ostrova, má pověst nejkrásnějšího města na středomořském pobřeží. Její dominantou je gotická katedrála Panny Marie, patřící k největším v Evropě. Řadí se také k nejinstagramovanějším místům na Mallorce, konkrétně má druhou příčku hned po vyhlídce Cap de Formentor. K impozantní katedrále se váže silný historický příběh spojený s aragonským králem Jakubem I. Dobyvatelem, který chtěl ostrov zbavit maurské nadvlády. Se svým loďstvem se přibližoval k břehům ostrova v očekávání velké bitvy, kormidlo osudu ale změnilo kurs a krále zastihla na moři silná bouře. V modlitbách k Panně Marii slíbil, že pokud vyvázne živý a zvítězí, nechá jí postavit katedrálu. Panna Marie jeho přání vyslyšela a král začal na ruinách mešity budovat katedrálu, jejíž stavba trvala několik dalších staletí. Říká se jí také La Seu, katedrála světla, a to díky efektům vznikajícím průchodem světla okny s výraznou barevnou mozaikou. Až budete stát v katedrále, podívejte se nahoru na extravagantní baldachýn, který je dílem Antoni Gaudího, jenž se na její podobě také podílel. Hned vedle katedrály stojí další nepřehlédnutelná stavba, královský palác Almudaina, jehož interiéry si lze prohlédnout. Původně sídlo maurských vezírů, dnes jedno z oficiálních sídel španělské královské rodiny sloužící i jako muzeum.

Španělský monarcha Filip VI. Španělský ale pravidelně tráví dovolenou se svou rodinou na jiném místě, v letní rezidenci Marivent. Tento palác z 20. let minulého století má pozoruhodnou minulost spjatou se jménem Johna Saridakise, řecko-egyptského malíře a sběratele umění. Saridakis byl také technicky zdatný inženýr, jenž vydělal obrovské jmění prací pro měděné doly v Chile. Muž mnoha talentů a konexí, mezi jehož blízké přátele se řadil řecký rejdař Aristoteles Onassis. Na Palmu se přestěhoval v roce 1923 a na pobřeží poblíž čtvrti Cala Major našel místo pro svůj vysněný palác, jenž měl mít tradiční podobu ovlivněnou tím nejlepším z Itálie. O rok později pověřil touto zakázkou mallorského architekta a zároveň starostu Palmy, Guillema Fortezu Piñu, jenž dílo dokončil již v roce 1925, a palác se tak mohl stát Saridakisovým domovem, kde měla své místo rozsáhlá sbírka obrazů, starožitného nábytku a také knihovna čítající dva tisíce svazků. Po Saridakisově smrti v roce 1963 darovala vdova palác vládě Baleárských ostrovů, která ho postoupila španělské koruně. Nepřetržitě od roku 1973 je tak Marivent, což v mallorštině znamená moře a vzduch, letní rezidencí španělské královské rodiny. O půlstoletí později se palácové zahrady poprvé otevřely veřejnosti, obyvatelé ostrova i návštěvníci mohou od té doby nahlédnout za oponu, kam běžní smrtelníci dosud nemohli. Na rozsáhlém pozemku rozprostřeném mezi lesy a mořem roste na čtyřicet původních druhů rostlin, nejsou to zahrady ve stylu Versailles Ludvíka XIV., jednoduchost středomořské zahrady poskytující stín v horkých dnech je ale o to příjemnější. Než budete opojeni vůní levandule a rozmarýnu, všimněte si několika bronzových soch. Jejich autorem je Joan Miró, katalánský malíř, grafi k, sochař a keramik, jedna z uměleckých ikon 20. století. Miró měl nedaleko paláce svůj ateliér, kde žil a tvořil, když byly zahrady zpřístupněny, nadace Fundació Miró Mallorca věnovala dvanáct soch, které se staly ozdobou královské zahrady. 

Přístav v Palmě patří k největšímu přístavišti superjachet na světě, a když budete mít štěstí, můžete vidět skutečně výjimečné kousky, jako je Koru. Toto sedmdesát metrů vysoké a 127 metrů dlouhé plavidlo říká pane Jeff u Bezosovi, zakladateli Amazonu a v současnosti čtvrtému nejbohatšímu muži světa. Na palubě své jachty v hodnotě pěti set milionů amerických dolarů údajně požádal svou partnerku Lauren Sánchez o ruku, což stvrdil objemným briliantovým prstenem. Mallorca je se svými kouzelnými zátokami jako stvořená pro zamilované, můžete se nechat inspirovat Jeffem Bezosem a na některé z jachet, kterou si můžete bez problémů pronajmout, vyplout na nejromantičtější plavbu svého života. Napočítali bychom mnoho současných i historických osobností, které na Mallorce ztratily srdce a vytvořily si k ní osudový vztah. Příkladem je hollywoodská megastar Michael Douglas, jenž si v roce 1990 pořídil na ostrově rozsáhlé panství jménem S’Estaca. Koncem 19. století ho nechal vybudovat Ludvík Salvátor, rakouský arcivévoda a renesanční muž, jehož český domov se nacházel na zámku v Brandýse nad Labem. 

Rada města Palma jmenovala v roce 1895 Ludvíka Slavným synem Mallorky, přitom ho na Baleárské souostroví přivála náhoda. Původně měl v plánu prozkoumat Dalmácii, ale protože tu řádila epidemie cholery, musel změnit plány. Náhradní útočiště mu poskytly Baleáry. Arcivévoda byl místní krajinou uchvácen a jako horlivý přírodovědec se věnoval jejímu výzkumu. Na Mallorce vlastnil sedmnáct nemovitostí i s rozsáhlými pozemky, čas ale většinou trávil na své parní jachtě Nixe, která mu sloužila jako plovoucí pracovna. Salvátorovi, nejvzdělanějšímu Habsburkovi, patřila většina celého severního pobřeží ostrova. Na severozápadě, u silnice vedoucí z Valldemossy do farní obce Deia, se uprostřed olivového sadu vysoko nad mořem vypíná usedlost Miramar. Původně to byl klášter, kde se mniši připravovali na své misijní cesty do arabských zemí. Ludvík se zamiloval do zdejších výhledů, zchátralou budovu zakoupil a zrenovoval. Přestože je dnes v soukromém vlastnictví, stále je možné bývalý klášter navštívit a nechat na sebe působit kouzlo, které tak ohromilo Ludvíka. Přístupné je i malé muzeum seznamující návštěvníky s historií místa a osobnostmi, které ho formovaly. K vidění je také socha Panny Marie z carrarského mramoru, kterou sem dovezla císařovna Sisi jako upomínku na zdejší návštěvy v zimě 1892 a 1893. Skutečnou perlou mezi Ludvíkovými nemovitostmi byla ovšem vila S’Estaca, jediná, kterou si nechal od základu postavit v jihoitalském stylu v roce 1878. Po více než sto letech ji zakoupil hollywoodský matador Michael Douglas, který na svůj oblíbený ostrov jezdí hlavně v únoru, kdy na Mallorce rozkvetou miliony mandloní. Třicet let strávil vybrušováním sídla, k němuž náleží i olivový háj a vinice, přesto se ho před několika lety rozhodl prodat. Nakonec nabídku z realitní kanceláře stáhl, Mallorca je zkrátka milenka, která se neopouští. 

Nad malebnou Valldemossou vzdálenou 20 kilometrů od Palmy se vypíná vápencové pohoří Serra de Tramuntana zapsané na seznamu UNESCO. Ráj se nenachází jen na bělostných plážích, a že jich je na ostrově požehnaně, ale také v horách protkaných stezkami, na které můžete vyrazit z údolí, kde vám budou na cestu vonět sady pomerančovníků a mandloní. Horské kulisy lemované divokým pobřežím, kontrast podněcující inspiraci, kterou zde hledali spisovatelé, malíři i hudební skladatelé. Ostrov překypuje přírodním i kulturním bohatstvím a stejně tak příběhy osobností, jejichž osud se s Mallorkou protnul. V roce 1838 dorazil do přístavu nekonvenční pár. Francouzská spisovatelka George Sand (se svými dvěma dětmi) v doprovodu mladšího milence Frederyka Chopina, jenž ji uhranul svým klavírním uměním. Polský skladatel trpěl tuberkulózou, proto na zimu opustili chladnou Paříž v naději, že na Mallorce najdou optimální klima. Čtyři měsíce strávili v klášteře ve Valldemosse. Cela, kterou obývali, byla chladná, Chopinovo zdraví se nezlepšilo, zato pracovně mu ostrov prospíval, dokončil cyklus 24 preludií, složil dvě mazurky, dvě polonésy a nokturno. George Sand se zase věnovala psaní. 

Až se budete toulat kolem malebné Valldemossy, měli byste vědět, že nedaleko odsud se nachází jedno z nejromantičtějších městeček Mallorky, Sóller. Jeho název pochází z arabského výrazu suliar – zlatá miska – a odkazuje na pomeranče, zlato, které je pro něj dodnes typické. Během 19. století bylo městečko izolováno od zbytku ostrova horami a z přístavu v Sólleru se exportovali pomeranče do Francie. Nepřesouvalo se jen ovoce, ale také místní odsud odjížděli s vidinou lepšího živobytí. Ti, kteří zbohatli a vrátili se, si nechali postavit honosné domy, které zdobí sóllerské ulice dodnes. Až ochutnáte ten nejlepší fresh džus z čerstvých pomerančů, občerstvíte se v některém z tapas barů, vydejte se do galerie Can Prunera se stálou expozicí moderního umění, kde jsou zastoupeny i sbírky se jmény jako Picasso, Miró, Matisse a další. Největší slávu Sólleru ovšem vynesla úzkokolejka, jejíž minulost je také spojena s pomeranči. V roce 1912 ji uvedli do provozu, aby odsud převážela ovoce na náměstí v Palmě. Jízdu v dřevěném nostalgickém vláčku si můžete vychutnat dodnes, a vydat se tak na cestu časem, která je obzvlášť opojná od října do května, kdy dozrávají citrusové plody.

Puerto Portals vzdálené 10 minut jízdy od Palmy je mallorské place to be. Světové celebrity a byznysmeni tu často kotví jachty během svých plaveb po Středomoří. Návštěvníkům odpovídá kvalita služeb nabízených v této pohádkové lokalitě. Kromě luxusních butiků si tu můžete vybrat i z řady prémiových restaurací. K vyhlášeným podnikům na ostrově patří Fera, jejíž koncept je postaven na mediteránsko-asijské kuchyni, kde fantazie nezná hranic. Je to odraz lásky k Japonsku šéfkuchaře Simona Petutschniga, jenž do ní vnáší španělské ingredience. Fera je také jediná restaurace na Mallorce nabízející limitovanou edici nejexkluzivnější kávy Difference Coffee. Majitelé Fery situované v centru Palmy právě otevřeli nový podnik jménem Yara přímo v Puerto Portals. Zůstali věrni mediteránsko-asijskému konceptu s důrazem na grilované speciality. Rozlehlá terasa s úchvatným výhledem na přístav dělá z Yary skvělé místo, kde strávit nejen letní večer.