Tam, kde je golf skutečně královským sportem

 

Pro Maročany není golf žádným moderním výstřelkem, vždyť první hřiště bylo v Tangeru otevřeno již v roce 1914, stáli za ním slavní golfoví architekti Cotton & Pennink. O šestnáct let později se přidal Royal Golf of Mohammedia, a protože stranou nechtěl zůstat ani marrákešský paša, v roce 1933 zrealizoval svůj starší záměr v podobě Royal Golf of Marrakech. Všechna tato hřiště se až puristicky držela britské a skotské tradice a dodnes, i když prošla již mnoha proměnami, připomenou ostrovní golf. Skutečný rozvoj přišel teprve s nástupem krále Hassana II. na marocký trůn. Za jeho vlády se země vymanila z francouzského protektorátu a nastoupila cestu k modernizaci. Hassan II. stál v jejím čele od roku 1961 až do své smrti v polovině roku 1999. I když byl svým založením spíše konzervativec, právě on se rozhodující měrou zasloužil o to, že Maroko nevsadilo jen na nerostné bohatství, ale začalo lákat i turisty. A co víc, král byl sám nadšeným golfistou a rozhodl se vsadit právě na tento sport. Osobně se zúčastnil i otevření největšího golfového areálu v zemi – Dar Es Salam Golf Course. Právě tady se už v roce 1971 uskutečnilo první pro-am klání (turnaj, na němž hrají společně amatérští a profesionální golfisté) o trofej Hassana II. Tento turnaj se koná dodnes (byť s přestávkami) a od roku 2010 je také pravidelnou součástí European Tour, druhé nejvyšší golfové profesionální série světa. Evropská (i světová) golfová špička sem zavítala i letos na konci října.

Země golfu zaslíbená

Golfový průmysl v Maroku narůstá nyní intenzivněji než turismus samotný. Není divu, na rozdíl od pouštního Egypta může tahle země nabídnout úžasné scenerie včetně výhledů na zasněžené vrcholky mytického Atlasu. A pokud se rozhodnete trochu po téhle (ne úplně malé) zemi cestovat, čeká na vás hned několik úplně rozdílných zážitků. Středomořské pobřeží na severu nabídne hru s výhledy na moře, pokračovat můžete hřišti doslova obklopenými historií – ať již v Casablance, Fesu, nebo Rabatu se můžete během cesty k míčku kochat pohledem na antické památky či jiné historické monumenty. Pokud dáváte místo antických sloupů při hře přednost výhledu na zasněžené vrcholky horských velikánů, jsou právě pro vás stvořena hřiště v Marrákeši, kromě toho nejstaršího jich tam dnes najdete skoro deset. A protože ke golfu patří i odpočinek, můžete si na závěr vyzkoušet některý z plážových resortů na břehu Atlantiku – je jedno, jestli se rozhodnete pro Agadir nebo jeho okolí. Čekají vás tu hřiště se spoustou písku, která připomenou některé golfové resorty třeba ve Spojených arabských emirátech. Celkově se počet hřišť v Maroku blíží už čtyřem desítkám. Velkou výhodou pro golfisty je místní klima. Snad jen horké a suché léto během července a srpna není pro golfovou dovolenou v Maroku nejlepší volbou. Jinak je ale tahle země sázkou na jistotu. I v lednu a prosinci se teploty pohybují kolem 15 stupňů, což je pro hru celkem příjemné. Pozor si dejte snad jen na listopad, který bývá deštivější. A ještě jeden velký trumf třímá Maroko v rukou – od většiny evropských metropolí je jen pár hodin letu. Takže až vás začne zima nudit, bude se vám zdát, že hole zahálí už příliš dlouho, a indoorové drivingy vám polezou krkem, stačí necelé tři hodiny na přímé lince a můžete hrát v tričku s krátkým rukávem a kraťasech. 

I když není nejstarší, golfový areál Dar Es Salam by měl alespoň jednou za život navštívit každý golfista hodný toho jména. Právě tady se od roku 1971 hraje turnaj o cenu Hassana II. a právě tady se zastavuje European Tour. Už to samo o sobě říká, že půjde o skutečně nezapomenutelný zážitek. Jestliže sem zavítáte, zatají se vám dech hned na začátku. I když jste jen pár minut od centra marockého hlavního města Rabatu, ocitnete se v úplně jiném světě. Designér Robert Trent Jones využil skoro všeho, co mu příroda kolem nabízela, trochu jí pomohl a stvořil něco skutečně dokonalého. Je to vlastně taková esence golfového Maroka – antické památky, hodně, ale opravdu hodně vody a až neuvěřitelně krásné výhledy. V areálu se nachází celkem 45 jamek – dvě osmnáctijamková hřiště doplňuje jedna devítka. Rozlišeny jsou barevně – červená a modrá jsou osmnáctky, devítka dostala zelenou. Každé z těchto hřišť je v něčem jiné, každé si přichystá odlišné nástrahy a vyzkouší odlišné dovednosti. 

Tohle hřiště vám nedá oddechnout – tady prostě musíte trefovat fairwaye. Jenže ty nejsou nijak široké, a co víc, často pořádně zakroucené. Všude číhají stromy a také záludné bunkery, z nichž dobrý výsledek zahrajete jen těžko. Navíc voda čeká skoro na každé jamce, a i když není vždy ve hře, přece jen dokáže trochu znejistět. A pak je tu samozřejmě ikonická ostrovní devítka. Můžete si tolikrát opakovat, že green je tu obrovský a čeká vás ze žlutých odpališť jen 123 metrů. Téhle jamce se přezdívá manta, protože ostrůvek s greenem připomíná její křídla. A když pak stojíte na odpališti, majestátnost tohoto zvířete se vám nejspíše vybaví a možná dokáže i rozklepat kolena. Znovu se do hry voda vrací i na pětiparové dvanáctce, tady je to hlavně o zkrocení svých emocí – z odpališť hrajete přes vodu, která pak lemuje jamku zleva. Jenže jak daleko hrát? Zejména lepší hráče nutí tahle jamka zkusit přímější cestu na green a třeba i birdie. Jenže to znamená hodně dlouhou ránu přes vodu. I když pak až do konce hřiště mizí, i závěrečná osmnáctka pořádně provokuje. Dogleg doleva totiž tak trochu vybízí k přímé ráně přes koruny vzrostlých stromů. Ale pozor, buďte přesní. Co červené hřiště nabírá délkou, dohání modré technickou náročností. Najdete tady ještě více vody, ale především modulované fairwaye i greeny, a pokud se budete tlačit k dobrému výsledku, dokáže být i pořádně záludné. Spravit náladu si můžete na zeleném hřišti, pouhých devět jamek je skutečně hlavně o užívání si okolí, nádherné přírodě a potěšení z golfu. 

Trávit golfovou dovolenou v Maroku a nezahrát si ani jednou v Marrákeši? To snad ani nejde. Už jen proto, že pro jeho jedinečnou atmosféru musíte tohle město rozhodně navštívit. Hřiště Assoufid Golf Club leží trochu stranou od města, utečete tak všudypřítomnému chaosu i hluku, okolní výhledy vám možná připomenou hru pod rakouskými Alpami, ale stačí se rozhlédnout kolem a pochopíte, kde že to vlastně jste. Kromě hřiště samotného je kolem vás poušť a palmy. Takže počítejte s tím, že tady na vás čeká hodně písku. V roce 2017 dokonce tohle hřiště obdrželo titul nejlepšího hřiště v Africe, a nutno říct, že právem. Skotský designér Niall Cameron zasadil celý areál velmi citlivě do okolní přírody a vytvořil hřiště, které si prostě budete užívat. Ovšem zadarmo vám nic nedá! Osmnáct jamek je poskládáno na docela malém prostoru a všude kolem vás čekají jen písečné duny. Proto se vyplatí spíše místo rizika volit ránu na jistotu, často je to mnohem spolehlivější cesta k nižšímu skóre. Ovšem Cameron si dal hodně záležet na tom, aby vás k riziku provokoval. Mimochodem, Marrákeš nabízí kvalitních hřišť celou paletu. Co by kamenem dohodil od pouštního Assoufidu se nachází PalmGolf Marrakech Ourika, hřiště patřící do skupiny Troon Golf, což je samo o sobě zárukou vysoké kvality a také perfektního servisu. I tady jste pořád v poušti, ovšem designérské duo Neil Haworth a Stephane Talbot dokázalo poskládat osmnáct zajímavých jamek mezi místní palmy a olivovníky. Zde vás samozřejmě čekají neuvěřitelná panoramata lemovaná vrcholky Atlasu. 

Hodně odlišnou atmosféru zažijete na atlantském pobřeží. Hřiště Golf du Palais Royal d’Agadir se nachází v podstatě uvnitř agadirského hradu, což už samo naznačuje, že hra tady není úplně pro každého. Jedná se o striktně privátní hřiště, takže dostat se sem není snadné, musíte dostat pozvání od samotného krále. Ovšem když se vám to povede, čeká na vás nezapomenutelný den. I když je oficiálním designérem hřiště Robert Trent Jones st., ve skutečnosti nese spíše rukopis Cabella Robinsona, protože Jones se dostal v Maroku do politických problémů, a tak práci nedokončil. Vysoké zdi všude kolem poskytují hráčům dokonalé soukromí a klid na hru. Dvě devítky jsou poskládány vedle sebe a jejich design je výzvou i pro velmi zkušené golfisty. Ostatně právě toto hřiště nahradilo na několik let na začátku druhé dekády tohoto století Dar Es Salam v kalendáři European Tour. I tady je mnohem důležitější než délka přesnost, minout fairway znamená totiž téměř jistě skončit v některém z hodně záludných bunkerů nebo jen útrpně sledovat míček, jak utíká z některého bočního svahu pořádně daleko. Dokladem toho, že hřiště dokáže potrápit i profesionály, je fakt, že v roce 2015, kdy se tu hrálo Marocco Open o trofej Hassana II., patřily hned dvě místní jamky mezi osmnáct nejtěžších v celém kalendáři. Tříparová dvojka nebyla rozhodně skórovací, průměrný výsledek zde byl 3,4. Každý z místních tříparů má totiž minimálně 200 yardů (tedy přes 180 metrů). Pořádně potrápit dokázala profesionály i závěrečná osmnáctka – par 4 s délkou přes 440 metrů zaznamenal průměrné skóre 4,43, a dokonce pět hráčů na ní zapsalo triple-boggey.