Maledivy – náhrdelník z ostrovů

 

Byla to velká sláva, když se během slavnostní ceremonie v ománském Ritz-Carltonu ohlašovali vítězové World Travel Awards 2022 pro šampiony v turismu. Zástupci Malediv si převzali ocenění World ́s Leading Destination, a to již potřetí za sebou. Souostroví tvořené dvaceti šesti přírodními atoly porazilo takové premianty jako Dubaj, Portugalsko či Řecko. Maledivy jsou synonymem pozemského ráje, a tak není překvapením, že patří k nejvyhledávanějším destinacím světa, kde je luxus servírován hostům stejně samozřejmě jako všechny odstíny modři Indického oceánu. Stačí se ale posunout v čase o šedesát let zpět, kdy situace byla zcela opačná. V šedesátých letech na Maledivy zavítala delegace úředníků OSN věnujících se oblasti rozvoje, nepřesvědčily je ani panenské pláže, bujná tropická vegetace, ani bohatý podmořský život a vyřkli tento verdikt: maledivské ostrovy nejsou pro turismus vhodné a jeho rozvoj na Maledivách rozhodně nedoporučujeme. Budoucí světový šampion cestovního ruchu si tak nerušeně pospával, o turistech, kteří by zde hledali svatý grál na poli hotelové exkluzivity, si nechával jen zdát. Jediná přistávací dráha se nacházela na ostrůvku Hulhule a nepředstavovala zrovna reprezentativní bránu do ráje. Z pohledu našeho civilizačního komfortu – na Maledivách tehdy nebylo nic.

Z outsidera šampion

V každém projektu je třeba víra. Neviditelná síla, která vám intenzivně našeptává, že navzdory všem racionálním ukazatelům je vaše rozhodnutí správné. V době, kdy Maledivám jako turistické destinaci nikdo nevěřil, se objevil George Corbin, italský cestovní agent zaměřený na potápěčské expedice. Seděl nad mapou a hledal nové exotické lokality, které by mohl nabídnout svým klientům, a oči mu padly na skupinu ostrovů jihozápadně od Srí Lanky. Maledivy. Nikdo o nich ale nic nevěděl, a tak nasedl do letadla a vydal se na maledivskou ambasádu ve srílanském Colombu, kde se potkal s jejím zaměstnancem jménem Ahmed Naseem. Hned následující den se společně vydali na Maledivy na palubě nákladní lodi. Pro Corbina to byla láska na první pohled. „Při pohledu na všechny ty malé ostrůvky s běloskvoucími plážemi jsem si tenkrát řekl, tohle je ráj.“ Další týdny strávili s Ahmedem cestováním po ostrovech s cílem najít ten správný pro vybudování resortu. Vybrali si Vihamanaafushi, později přejmenovaný na Kurumba, v únoru roku 1972 sem Corbin vzal první skupinu turistů, většinu tvořili Italové, mezi nimi i novináři. Datum 3. 10. 1972 je zapsáno zlatým písmem do maledivských učebnic, neboť ten den byl oficiálně otevřen první resort a tím byla zahájena éra turismu na Maledivách. Minulý rok se George Corbin, který jako první viděl v této ostrovní říši turistický ráj navzdory prognózám úředníků, sešel s maledivským prezidentem Ibrahimem Mohamedem Solihem. Sdělil mu, že cesta, kterou Maledivy ušly za padesát let, je pozoruhodná. Měl pravdu. Za půlstoletí se z outsidera staly jednou z nejproslulejších turistických destinací, synonymem luxusu a výjimečnosti. Co z toho plyne? Nevěřte úředníkům.

Dávno před Georgem Corbinem to byl François Pyrard, který se tak trochu nechtěně stal prvním Evropanem, jenž se s Maledivami podrobněji seznámil, a z jeho poznatků čerpal západní svět. Pyrard byl francouzský navigátor a průzkumník, jenž se svou posádkou uvázl na ostrově Fulhadhoo na atolu Baa poté, co jeho loď Corbin v roce 1602 ztroskotala. Na ostrově a později v Malé strávil pět let v podstatě jako zajatec, ale svůj čas nepromarnil. Naučil se místní jazyk a sepsal první pojednání o maledivské kultuře. Z Malé se mu nakonec podařilo v roce 1611 uprchnout při nájezdu Bengálců. Dnešní obyvatelé Malediv se podle statistik 100% hlásí k sunnitskému islámu, oficiálně také mohou maledivské občanství získat pouze muslimové. Kastovní systém zde už prakticky neexistuje, nejnižší kastou bývali sběrači palmové šťávy. Jak vypadal život na Maledivách před rokem 1153, tedy před konverzí k islámu? Je to období zahalené v historické mlze, což nahrává vzniku mýtů a hypotéz.

O maledivskou minulost se zajímal i slavný norský badatel Thor Heyerdahl, jenž zde v letech 1982–83 podnikl expedici, kdy hledal stopy předislámských kultur. Heyerdahl a s ním i někteří archeologové zastávali myšlenku, že Maledivy byly dobře známé starověkým námořním mocnostem, jako byl Egypt, Řím či Mezopotámie, a to již v období 2000 př. n. l. Tyto civilizace se zde měly setkávat za účelem obchodu. U některé z nich bychom mohli vystopovat původ legendárního národa Redinů, uctívačů slunce. Ti z Malediv později odešli nebo splynuli s buddhistickými přistěhovalci. Britský zmocněnec při cejlonské vládě H. C. P. Bell podnikl ve 20. letech minulého století archeologické expedice, kdy zkoumal rozvaliny kupolovitých staveb, jež považoval za buddhistické stúpy. Arabští kupci se cestou na Dálný východ stavovali na Maledivách od nepaměti. Ostrovům říkali Dibadžat, byly známé také jako Peněžní ostrovy, a to díky ulitám zavinutce penízkového, které sloužily jako platidlo. Už tenkrát byly Maledivy rájem na zemi, kde sice pečení holubi nelétali do pusy, zato peníze vyplavovalo na břeh samo moře. 

Pokud chcete nahlédnout alespoň letmo pod skutečnou pokličku Malediv lišících se od poklidné dokonalosti v nejluxusnějších resortech světa, podívejte se do hlavního města Malé. V mladé ostrovní metropoli představují hlavní nebezpečí jezdci na mopedech, za návštěvu stojí Národní muzeum, Stará páteční mešita, která je nejstarší v zemi. Zážitkem je pozorovat rybáře prodávající své úlovky na rybím trhu. Živou atmosféru Malé můžete zapít čajem v některé z místních čajoven, kde si dáte i něco drobného k snědku. Zkvašená palmová šťáva rá je nejalkoholičtější nápoj, který si v této muslimské zemi (mimo hotelové resorty) objednáte. Na ostrově Thulusdhoo leží továrna vyrábějící coca-colu, je to jediné místo na světě, kde tato legenda mezi nápoji vzniká z odsolené mořské vody. Jestliže byste chtěli ochutnat typickou maledivskou delikatesu, dejte si miruhulí boava. Jedná se o chapadla chobotnice podušená v omáčce z listů kari, hřebíčku, česneku, chilli, cibule, papriky a kokosového oleje. Kdo je ochutnal, nezapomněl. Je to delikatesa. 

Maledivy, oficiálním názvem Maledivská republika, jsou zemí nespočtu ostrovů. Uvádí se počet 1196, ale toto číslo se mění, protože se vytvářejí i umělé ostrovy. A z tohoto velkého počtu je jich pouze 199 trvale obydlených, před rokem 2009 bylo třeba speciální povolení k jejich návštěvě. Název Maledivy je patrně odvozen ze sanskrtu a vyjadřuje pojmenování náhrdelník ostrovů. Administrativně je země rozdělena do dvaceti atolů, právě tyto ostrovy tropických moří vytvářejí zázemí pro ty nejromantičtější příběhy. Původně jsou to podvodní sopky, jež se vlivem eroze snížily a kolem sopečného kužele začali žít koráli. Atoly pro svůj vznik potřebují průzračnou a teplou vodu, což je důvod, proč je nacházíme v tropických mořích. Celý proces trvá miliony let, korálové ostrovy fascinovaly i Charlese Darwina, který se zabýval teorií jejich vzniku. 

Mezi atoly Huvadu a Addu prochází rovník. Překonání této pomyslné čáry rozdělující zeměkouli na severní a jižní polokouli v sobě od nepaměti nese cosi mystického. Námořníci tento okamžik spojovali s ceremoniemi, kdy děkovali a dávali obětiny vládci moří. Na Maledivách stačí, když se na palubě národních aerolinek vydáte na letiště Gan, a obdržíte certifikát o překonání rovníku. Ostrov Gan na atolu Addu má zajímavou historii. Dnešní mezinárodní letiště sloužilo do 70. let minulého století jako vojenská základna Britského královského letectva, obyvatelé atolu mohli na oplátku čerpat zdravotní péči zdarma. Základna vznikla již za 2. světové války jako součást obrany Indického oceánu, v dobách studené války byla strategickou výspou. V místě, kde se nacházelo zázemí pro vojá- ky, dnes stojí Equator Village. Původní kolo- niální budovy prošly vkusnou renovací a nabízejí hostům elegantní ubytování uprostřed tropické zahrady. 

Co odlišuje Addu od ostatních atolů, je větší kus země, takže se tu projedete autem i na kole. Leží zde nejdelší silnice na Maledivách. Na Addu, nejjižnějším atolu Malediv ve tvaru srdce, kde se hovoří odlišným dialektem než v Malé, se stále můžete cítit jako objevitelé. Kromě mangrovů a tropické džungle sem láká snové potápění, je domovem jedněch z nejpestřejších korálů v zemi. Pod mořskou hladinou také najdete největší vrak Malediv, sto čtyřicet metrů dlouhou British Loyalty, jež byla potopena na konci 2. světové války. Oblast je také vyhlášená tím, že tu lze celoročně pozorovat manty. Baletka moří je i ústředním motivem megalomanského projektu MANTA Surf Village, jehož realizaci ve spolupráci se zahraničními partnery maledivská vláda letos ohlásila. Do sedmi let vznikne na Addu umělý ostrov, který se stane mezinárodním centrem pro surfaře, kde na umělých vlnách budou vybrušovat své dovednosti. Tento projekt je v mnoha směrech výzvou, jak za pomoci nejnovějších technologií propojit sociální, ekonomické a klimatické nároky, které jsou pro existenci Malediv prioritou.

Maledivská republika je nejplošším a nejníže položeným státem světa, 99 % jejího území tvoří voda. Jsou bohužel prvenství, o která nikdo nestojí, a toto je jedno z nich. Zní to jako paradox, vody nejteplejšího In- dického oceánu sem lákají turisty, je to ale zároveň voda, která může Maledivy zahubit. Průměrná nadmořská výška na ostrovech dosahuje 1,5 metru, se zvyšující se hladinou moří to znamená, že maledivský náhrdelník z ostrovů zmizí pod hladinou, z níž se v dávné minulosti vynořil. Nejvyšší bod Malediv dosahuje výšky 5,1 m n. m., nachází se na ostrově Villingili v jihozápadním cípu atolu Addu. Dlouho byl neobydlený, to se změnilo v roce 2013, kdy byl otevřen luxusní Shangrila Villingili Resort & Spa, jenž svým hostům nabídl i první golfové hřiště na Maledivách. Golfisté, kteří tu odpalují míček u páté jamky, ani nepostřehnou, že právě zdolali i nejvyšší maledivskou horu. Do roku 2030 chce země dosáhnout celkové uhlíkové neutrality, minulý rok již zakázala výrobu a prodej jednorázového plastu. Během konference Spojených národů věnované klimatu, jež se konala před dvěma lety ve Skotsku, se maledivský prezident vyjádřil takto: „Rozdíl mezi 1,5 °C a 2 °C pro Maledivy znamená rozsudek smrti.“ Maledivané, což je okolo půl milionu obyvatel, jsou si vědomi toho, že jejich osud závisí na stavu klimatu. Snaží se proto otočit kormidlem osudu a vyhnout se nejhoršímu. Technické scénáře odborníků vidí řešení ve vybudování vyšších umělých ostrovů či plovoucích měst, která se přizpůsobí vodní hladině. Maledivy jsou mementem, že jsou ráje, o něž můžeme přijít. Naštěstí zůstává naděje, že to tak nemusí dopadnout. 

Atol Ari leží západně od hlavního města Malé, nachází se v rozlehlé laguně lemované útesy. Je proslulý prémiovými podmínkami k potápění a prvotřídními plážemi. Na ostrově Huvahendhoo se nachází Lily Beach Resort & Spa, kde můžete prožít jedno z nejpůsobivějších šnorchlování na světě. Atol Ari je nejlepším místem na Maledivách, kde pozorovat žraloky obrovské. Jedná se o největší žijící zástupce žraloků a také největší žijící obratlovce, nepatřící mezi savce. Tito něžní obři dosahují délky až dvanáct metrů a živí se výhradně planktonem a malými rybkami, které žralok filtruje skrz síto ve své tlamě. Mohou se dožít úctyhodného věku mezi 80 a 130 lety. Na Maledivách působí britská nezisková organizace Maldives Whale Shark Research Programme, zabývající se výzkumem této největší paryby.