Svět živých a mrtvých propojuje dvoudenní mexický svátek, během něhož rodiny přinášejí obětiny svým zesnulým příbuzným. Smrt coby přirozenou součást života připomínají i všudypřítomné kostry – ať už jako dekorace, nebo v podobě masek namalovaných na tvářích.
.jpg?width=1450&height=674&name=1450x674%20cover%20(3).jpg)
Každý rok 1. a 2. listopadu se v Mexiku slaví Den mrtvých. Zní to možná trochu temně, ale ve skutečnosti je to hluboce pozitivní událost – oslavuje se při ní život těch, kteří už nejsou mezi námi.
Oslava Día de los Muertos propojuje předkolumbovské tradice, katolické zvyky i současné rodinné rituály. V posledních letech sice začali tento den oslavovat i cestovatelé v ulicích, ale nijak to nesnížilo pravý význam tohoto svátku, který se pro místní stále odehrává více v tichých domácnostech než venku. To ale neznamená, že si nemůžete najít vlastní způsob, jak si tento den vychutnat po svém.
Podstatou svátku Día de los Muertos je láska k předkům, respekt ke smrti a pevné pouto mezi generacemi. Mexické rodiny pečlivě připravují takzvané ofrendas – domácí oltáře pokryté květy rostliny cempasúchil, u nás známé jako aksamitník. Přidávají fotografie svých zesnulých i jejich oblíbené jídlo. Domem se line vůně sladkého pečiva pan de muerto, typického pro tuto dobu, a lidé se scházejí, doma, ale i na hřbitovech, zapalují svíčky, hraje hudba a šeptem si sdílí životní příběhy svých blízkých, kteří navždy žijí v jejich srdcích. Místo smutku se ale slaví radost – ze vzpomínek, z rodiny, z vědomí, že smrt není konec.
V ulicích i za zdmi domovů
Pokud toužíte poznat Día de los Muertos v jeho autentické podobě, vyhledejte menší komunity nebo se nechejte pozvat přímo mezi místní. Některá mexická města také pořádají velkolepé veřejné slavnosti s průvody s tanci a uměleckými instalacemi. Známá takovými oslavami je zejména Oaxaca, ale užijete si je třeba i v Mexico City, kde se koná průvod v centru města, nicméně o něco autentičtější oslavy probíhají v tradičních čtvrtích, jako je Coyoacán.
Zajímavý může být i výlet na ostrov Janitzio na jezeře Pátzcuaro, kde získáte opravdu mystický zážitek. Probíhají tu tichá procesí s květinami, zpívají se tradiční písně v jazyce purépecha a loďky plné zapálených svíček se pohupují na hladině. Známé jsou i oslavy s mayskými prvky v hlavním městě státu Yucatan Méridě – tady se však svátku říká tradičně Hanal Pixán.
Slavit ale můžete i jednoduše v restauracích, které v těchto dnech často připravují speciální menu, na němž nechybí například pan de muerto s horkou čokoládou, tamales s mole nebo plněné květinami cempasúchil či pozole, což je hutná kukuřičná polévka. Slaví dokonce i luxusní hotely, jako je například Belmond Casa de Sierra Nevada v San Miguel de Allende nebo...
... Four Seasons v Mexico City, které nabízejí tematické večeře, workshopy výroby ofrendas či lekce vaření.
Tipy na další články
Cesta časem i Toskánskem – moje zkušenost z vlaku La Dolce Vita
Peru – od oceánu do hor a zase zpátky
